na Blog.cz

Usoudila jsem, že když už tu takovouhle rubriku mám, toto v ní nesmí chybět. Tentokrát se nezaměřujte na oblečení (i když můj nový svetr za 149 Kč taky ujde :D), ale na mojí čepičku. Dámy a pánové, valte oči, tohle jsem vytvořila sama. Pomoc jsem potřebovala jenom s bambulkou, ale to už taky zvládám. Vím, že to není úplně výstavní kousek, ale na první pokus jsem vážně nadšená! Odpíchla jsem se od jednoho návodu na internetu, ale prakticky jsem si to dělala po svém a přidala bambulku. Barevnost čepičky jsem nijak neovlivnila, koupila jsem si už takhle několikabarevné klubko a čekala, co z toho vyleze. Co se týče té zadní části, která je volná a padá dozadu, vypadá to jako na poslední fotografii, tj. je to zvlněné, nikoliv placaté jako na snímku druhém. První fotografii jsem si dovolila trochu vyretušovat, abych vylepšila ten přihlouplý výraz (ne, nemyslím tou retuší ten barevný nádech...).

Den ručních prací! :D Měla jsem doma žluté a jedovatě zelené rámečky, které se mi do pokoje moc nehodí, ale ani nelíbí, takže jsem se rozhodla s tím něco udělat. Vyhrabal jsem asi tři sady akrylových barev, o nichž jsem netušila, že je doma máme. Bohužel, všechny obsahují pouze bílou, modrou, červenou, černou, zelenou a žlutou, takže jsem musela míchat.. Tohle je první fáze, kdy jsem smíchala červenou a modrou. Úmyslně jsem to nepromíchala důkladně, abych tahy štětcem vytvořila tento zajímavý povrch. Ostatní zdobím různými ornamenty a barvami a i když na tohle nejsem největší talent, konečně si ty rámečky s radostí vystavím, až je dodělám (bohužel, mám na to čas jen o víkendu).

Jak už jsem zmínila v tomto článku, chtěla jsem začít něčím hezkým a vrhla se do focení balónků. Vzniklo spostu barevných a veselých fotografií, takže jsem do projektu vybrala tuhle jedinou, která je jiná. Když už mi plyšáci jako modelové nestačily, rozhodla jsem se zvěčnit své nohy. Proč nohy? No přece abych do toho nového roku (a nového projektu) správně vykročila ;) Takže v projektu je hlavně kvůli této symbolice.

Asi jsem se rozhodla, že těch skoro dvacet balónků nechám žít tak dlouho, jak se jim bude chtít a do té doby nebudu dělat nic jiného, než s nimi fotit! Nemyslete si, že mě baví se fotit sama, jsem vůču sobě dost zaujatá a nejsem s výsledkem nikdy pořádně spokojená, ale když nějakou fotku vidím, nemůžu čekat, až někdo, kdo se nechá vyfotit, bude mít čas.I když tohle musím zrealizovat s někým jiným, protože to bylo vcelku náročné. Jen asi dvě se mi povedly správně zaostřit - i když vím, kde bude hlava, je dost těžké trefit, kde budou oči..takže dost jich je zaostřených na ofinu a obličej je rozostřený. Kromě toho se ty balónky, ač nejsou kulaté, velmi rádi kutálí pryč, jakmile si mezi ně človkě lehne. A ty nohy nahoře? Pro moje těžce zkrácené svaly těžké utrpení :D